ROSES HURT TOO.
Obraz o ztrátě, bolesti a smutku, který po nich zůstává. Srdeční tep se zastavil, ale kolem něj pořád rostou růže.
Tohle je jedno z mých nejoblíbenějších děl.
Uprostřed obrazu je srdce, kterým prochází srdeční tep. Jenže ten se v jednu chvíli zastaví a dál už pokračuje jen rovná čára, která následně začne mizet taky.
Tep se zastavil.
Celý obraz je hlavně o ztrátě a o tom, co po ní zůstane. O bolesti, se kterou už člověk nemůže moc udělat. Něco skončilo a nejde to vzít zpátky.
Ze srdce stékají červené čáry (krev) a kolem něj je všechno zarostlé růžemi a listy. Právě růže jsou pro mě v obraze hodně důležité.
Jsou krásné, ale mají trny.
Růže taky bolí.
Chtěl jsem tím zachytit, že i v něčem hodně špatném může pořád zůstat něco dobrého. Něco hezkého může vyrůst i vedle bolesti. A zároveň to, že hezké věci nemusí být vždycky jen hezké. Můžou bolet, můžeme o ně přijít nebo po nich můžou zůstat jizvy.
Proto jsou růže kolem srdce. Nezachraňují ho a ani nezpůsobí, že začne znovu bít. Prostě tam rostou dál.
Uprostřed obrazu je srdce, kterým prochází srdeční tep. Jenže ten se v jednu chvíli zastaví a dál už pokračuje jen rovná čára, která následně začne mizet taky.
Tep se zastavil.
Celý obraz je hlavně o ztrátě a o tom, co po ní zůstane. O bolesti, se kterou už člověk nemůže moc udělat. Něco skončilo a nejde to vzít zpátky.
Ze srdce stékají červené čáry (krev) a kolem něj je všechno zarostlé růžemi a listy. Právě růže jsou pro mě v obraze hodně důležité.
Jsou krásné, ale mají trny.
Růže taky bolí.
Chtěl jsem tím zachytit, že i v něčem hodně špatném může pořád zůstat něco dobrého. Něco hezkého může vyrůst i vedle bolesti. A zároveň to, že hezké věci nemusí být vždycky jen hezké. Můžou bolet, můžeme o ně přijít nebo po nich můžou zůstat jizvy.
Proto jsou růže kolem srdce. Nezachraňují ho a ani nezpůsobí, že začne znovu bít. Prostě tam rostou dál.